Dílo J. A. Komenského
O edici
Dílo Jana Amose Komenského – Johannis Amos Comenii opera omnia vychází od roku 1969, dosud bylo vydáno sedmnáct svazků. Komenského spisy připravují k vydání pracovníci Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filozofického ústavu AV ČR; do roku 1990 editorská příprava probíhala v Pedagogickém ústavu Jana Amose Komenského ČSAV.
Opera omnia 19/I
Tento svazek zpřístupňuje první část Komenského zásadního a nejrozsáhlejšího díla, Obecné porady o nápravě věcí lidských. Jde o kritické vydání textu zachovaného v převážně rukopisné podobě a objeveného až ve 30. letech 20. století; součástí jsou filologické i věcné komentáře, ediční úvody k jednotlivým spisům a další odborný aparát. Úvod přibližuje základní ideje tohoto díla, historii jeho vzniku i další osudy. Svazek dále obsahuje tři úvodní práce Obecné porady. Po dedikaci Světlům Evropy následuje Panegersia (Všeobecné probouzení, první část díla) – návrh na svolání všeobecné porady – a Panaugia (Všeobecné osvěcování, druhá část), systematický výklad metafyziky světla.
Opera omnia 9/II
Další svazek souborné edice Komenského spisů navazuje tematicky na svazek 9/I. Zahrnuje Komenského práce týkající se minulosti i současnosti Jednoty bratrské. Je to zejména Komenského edice a překlad osmé knihy dějin Jednoty bratrské od polského šlechtice Jana Lašického; Komenský si tuto část Lašického spisu vybral proto, že pojednává o církevním řádu Jednoty, a právě na něj chtěl v době po uzavření vestfálského míru zvláště upozornit, protože jej považoval za velmi důležitý pro přežití církve rozptýlené v exilu. Spis tedy sleduje především pastorační cíl, v české verzi nabádá k návratu k vnitřní kázni v životě Jednoty, v latinské verzi připomíná sesterským evangelickým církvím jednak dlouhou tradici české reformace, jednak důraz na již zmíněnou vnitřní kázeň v životě Jednoty.
Svazek dále obsahuje dva drobnější latinské spisky, volně spjaté s osobností švédského krále Karla X. Gustava. První z nich, Vyhlazení Lešna, podrobně líčí poslední dny obyvatel Lešna před dobytím a vypálením polskými vojáky v dubnu 1656. Tato událost, v rámci švédsko-polské války málo významná, byla osudová pro tamní živé centrum Jednoty i pro Komenského osobně. Druhá práce, Děkovné provolání Nejjasnějšímu králi Švédů Karlu Gustavovi, napsaná u příležitosti zpočátku úspěšného tažení proti Dánsku v roce 1658, patří ke komeniologickým objevům 20. století. Stejně jako ve spisku Panegyrik, věnovaném témuž panovníkovi zhruba o tři roky dříve (viz Opera omnia 13) Komenský také zde vyzdvihuje vojenské schopnosti a vladařské přednosti krále jako vzor pro křesťanské panovníky.
Opera omnia 15/IV
Další svazek souborného kritického vydání spisů Jana Amose Komenského přináší dva soubory Komenského latinských učebnic – Eruditionis scholasticae pars prima, Vestibulum a Eruditionis scholasticae pars II, Janua. Oba soubory učebnic, určených pro první dvě třídy nižšího stupně gymnázia, tj. tříleté latinské školy (třetí stupeň tvořilo Atrium), Komenský spolu s částí Atrium (bude vydána v jednom z dalších svazků) zahrnul do svého souborného vydání Opera didactica omnia (ODO, Amsterdam 1657); toto souborné vydání je předlohou naší kritické edice, a proto svazek navazuje i svým číslováním na předchozí již vydané části ODO pod číslem 15. Oba tyto učebnicové soubory představují z pohledu Komenského vrchol jeho snah o co nejdokonalejší učební pomůcky pro tříletou latinskou školu.
S výjimkou vlastního učebního textu Januy (Janualis ... contextus) přináší sv. 15/IV první kritická vydání zahrnutých Komenského textů, a pomineme-li nečetné překlady ukázek z učebnic a předmluv, jde o první novodobá vydání vůbec. Z hlediska dostupnosti Komenského textů lze pak považovat za významnou skutečnost, že tu vůbec poprvé od 17. století vychází v moderní edici a kompletně jeden z Komenského jazykových slovníků.
